Nejčastěji zde hledáte:
vojtova metoda mimina
vojtova metoda přehled cviků
cviky vojtovy metody fotky
vojtove cvikyvojtova metoda cviky foto

Níže jsou Vaše reakce a postřehy, obrázky k tématu jsme nedohledali, zkuste google. Přímo samotný návod, obrázkový návod není, jedině optat se u zkušeného fyzioterapeuta.

Vojtova metoda

Vojtova metoda je léčebná technika založená na principu reflexní lokomoce pomocí stimulace přesně definovaných spoušťových zón na těle pacienta. Je vhodná pro kojence, děti i dospělé a je účinnou léčbou i prevencí pohybových vad. Používá se při léčbě opožděného psychomotorického vývoje, DMO, poúrazových stavů, po CMP, nápravě skolios atd.

Vojtova metoda je unikátní rehabilitační metoda, jejíž základy položil a rozpracoval český lékař prof. dr. Václav Vojta v 50. letech 20. století. V roce 1968 emigroval do Německa, kde dále pracoval a kde také byla založena dodnes působící Mezinárodní Vojtova společnost.V současné době se tato metoda dále rozvíjí a nachází široké uplatnění v léčebné rehabilitaci u řady onemocnění, zejména pak v dětské rehabilitaci, kde je při včasném zahájení léčby v kojeneckém věku velmi úspěšná a efektivní.

Metoda je založena na principu využití tzv. reflexní lokomoce, tedy pohybu těla řízeného vrozenými reflexy, bez závislosti na vůli pacienta. Vychází ze skutečnosti, že v lidském mozku jsou geneticky zakódovány určité pohybové vzorce. Ty se snažíme pomocí vybavení reflexů obnovit. U nejčastěji léčených dětských pacientů s hybnou poruchou se totiž jedná o poruchu na úrovni řízení pohybu mozkem, nikoliv o svalovou poruchu.

Prof. Vojta vynalezl tuto metodu na základě dlouholetého pozorování reakcí těla na dráždění spouštěcích bodů v určité poloze těla, většinou na zádech, na boku nebo na břiše. Většina vrozených reflexů využívaných v terapii Vojtovou metodou má co do činění s vrozeným naprogramováním člověka pro pohyb vpřed, otáčení, plazení, úchop, vzpřímení a chůzi. Drážděním příslušných bodů tlakem je možné tyto reflexy vybavit a vyvolat tak aktivitu nejen veškerého kosterního svalstva, ale také svěračů, polykacích a mimických svalů, okohybných svalů a dechových svalů. Kladením odporu proti vyvolávanému pohybu terapeutem dochází k posílení procvičovaného pohybového vzorce. Při poškození centrálního nebo periferního nervového systému jsou poškozeny automatické pohybové mechanismy a jejich řízení, v důsledku čehož dochází ke vzniku patologických pohybových vzorců, které jsou bez léčby dále fixovány a vedou k dalším odchylkám a poruchám. Aktivací příslušných nervových drah vytvoříme správné svalové souhry a pohybové vzorce. Naučené modely pak v případě potřeby mozek použije (zapne). Prostřednictvím Vojtovy metody jednoduše dochází k vytvoření pohybového programu, který je pak použit ve vývoji dalších pohybových funkcí.Tímto způsobem lze pak postižení pacienta výrazně kompenzovat nebo úplně vyléčit.

Nejlepší výsledky jsou dosahovány u malých kojenců, čím dříve je léčba zahájena, tím lépe. Důvodem je to, že u nejmenších kojenců nejsou dosud fixovány špatné pohybové vzorce a k úspěchu léčby přispívá i vysoká plasticita (tvárnost) centrálního nervového systému, který se dosud vyvíjí. Jedná se zde prozatím jen o funkční blokády, kdy dítě z různých příčin není schopno použít vrozené pohybové modely. U starších dětí, dospívajících a dospělých jsou již patologické pohybové vzory fixovány a plasticita mozku je malá, proto metoda nemůže vést k úplné normalizaci stavu, může však pomoci k posílení funkčních pohybových vzorců a vést i k výraznému zlepšení potíží a zvýšení kvality života. Proto i v léčbě dospělých pacientů má Vojtova metoda důležitou roli.
Diagnózy vhodné k terapii Vojtovou metodou

Obecně lze Vojtovou metodou léčit jakékoliv hybné postižení, doménou jsou dětští pacienti ale i dospělí pacienti s neurologickou, chirurgickou nebo ortopedickou diagnózou. Metodu nelze použít jen ve velmi málo případech jako je užívání vysokých dávek kortikoidů, těžké mentální poruchy, akutní onemocnění.

U dětí je metoda používána v léčbě těchto onemocnění:

dětská mozková obrna (DMO)

fixované asymetrické držení hlavy (tortikolis)

obrna brachiálního plexu (pažní nervový pletenec)

rozštěp páteře

pes equinovarus - koňská noha

skolióza

ortopedické vady hrudníku

jiná neurologická onemocnění

U dospělých se využívá v léčbě těchto onemocnění:

cévní mozková příhoda

periferní obrna

bolesti související s páteří

skolióza

periartritida - bolestivé rameno

jiná neurologická onemocnění

Jak probíhá terapie?

Terapie probíhá pod vedením fyzioterapeuta , který je vyškolen v praktikování Vojtovy metody. Metoda vyžaduje poměrně rozsáhlé znalosti diagnostiky a léčby touto metodou a není vhodné, aby byla prováděna nevyškoleným zdravotnickým pracovníkem. Přístup k pacientovi je vždy individuální a předchází mu různě rozsáhlé vyšetření rehabilitačním lékařem, neurologem event. dalšími specialisty, zvláště pak je nutno provést před započetím léčby důkladné neurokineziologické vyšetření (stanovení vývojového stupně hybnosti u dítěte a hybné poruchy pomocí speciálních testů). Po vyšetření je individuálně stanoven léčebný plán a cíle léčby. Nezbytná je součinnost rodičů a přesné vyškolení jednoho z rodičů, který s dítětem bude terapii pravidelně provádět. Pravidelnost cvičení je nezbytná k docílení požadovaného efektu. Cvičení je pak prováděno v domácím prostředí zpravidla 4x denně. Pacient dochází na rehabilitaci za svým fyzioterapeutem ke kontrole techniky provádění, výsledků léčby, další instruktáži a stanovení dalšího postupu. Léčba je vždy dlouhodobá, v závislosti na tíži postižení trvá minimálně několik týdnů, přičemž role rodičů je nezastupitelná. Efekt léčby je závislý na včasnosti jejího zahájení, na stupni poškození a na intenzitě a účinnosti cvičení.

Terapeutický systém Vojtovy metody zahrnuje tři modely - model reflexního plazení, reflexního otáčení a model první pozice. V rámci těchto modelů jsou stimulovány spouštěcí body nebo několik spouštěcích bodů najednou, přičemž dochází k vyvolání pohybové aktivity (plazení, otáčení).

Např. při vybavování reflexního otáčení začínáme v poloze na zádech, kdy stiskem příslušných bodů dochází k přetočení na bok a nakonec k lezení po čtyřech. Průběh pohybu reflexního otáčení odpovídá aktivnímu otáčení, které se vyvíjí v prvních devíti měsících života. Reflexní otáčení se procvičuje v několika fázích. V první fázi leží pacient v poloze na zádech s nataženými končetinami a hlavou pootočenou k jedné straně. Aktivitu reflexního otáčení vybavíme drážděním hrudní zóny, která se nachází na čelistní straně buď mezi 5. a 6. žebrem nebo mezi 6. a 7. žebrem pod prsní bradavkou.Otáčení hlavy k druhé straně brzdíme kladením odporu proti tomuto pohybu. U pacienta dochází k následujícím reakcím:

celá páteř se napřímí a záda se stanou opěrnou bazí

dolní končetiny se v kyčelních a kolenních kloubech ohýbají, zvedají se od podložky a jsou automaticky drženy proti gravitaci

horní končetiny zaujímají rozdílné postavení a připravují se na opěrnou funkci

pohyb očí do strany, pohyb brady a jazyka probíhá k záhlavní straně, pacient polyká

prohlubuje se dýchání

aktivují se břišní svaly a svěrače

Druhá fáze se procvičuje z polohy na boku. Dole ležící horní končetina zaujímá 90 st. postavení k ose těla, dole uložená dolní končetina je pokrčená, svrchní horní končetina leží volně na trupu a svrchní dolní končetina je ohnutá na podložce. Spouštěcí body jsou stejné jako v první fázi, používá se i řada dalších spouštěcích bodů. Při aktivaci dochází k dalším pohybovým reakcím vedoucím k dokončení otáčení směrem na břicho, končetiny se připravují k opěrné funkci, páteř je napřímená, hlava se otáčí k podložce.

Výchozí polohou reflexního plazení je poloha na břiše s hlavou natočenou k jedné straně. Ke spuštění této komplexní pohybové aktivity existuje více spouštěcích zón, u novorozence stačí jen jedna zóna k vybavení celého pohybu. U starších dětí a dospělých musíme kombinovat více zón. Opět klademe odpor proti vznikajícímu pohybu, čímž zesilujeme efekt celého cvičení. Také reflexní plazení probíhá v určitých fázích. Končetiny přebírají opěrnou funkci, trup se posunuje dopředu.V terapii však nenecháme proběhnout celý pohyb. Držíme hlavu proti odporu, abychom tak zesílili reakci na končetinách. Může tak dojít k masivní aktivitě svalů celého těla. Dochází také k aktivizaci svěračů, okohybných svalů, polykání a k pohybu jazyka a čelisti.
Jaké jsou limitace metody?

V praxi dochází k chybám v aplikaci metody a tím k nedostatečnému efektu. Proto je maximálně důležitá přesnost v jejím provádění. Nejčastěji se chybuje v chybném zhodnocení výchozího stavu dítěte, nedostatečných znalostech a vyškolení terapeuta, ve špatném vedení rodičů, jejich nespolupráci a nedůsledném provádění cvičení doma, v nedostatečné frekvenci následných kontrol u fyzioterapeuta. V České republice funguje školicí a terapeutické centrum Vojtovy metody, na jehož www stránkách lze najít i seznam vyškolených fyzioterapeutů

Vojtova metoda byla původně určená pro děti s dětskou mozkovou obrnou. Nyní se používá i u některých ortopedických vad, skolióz a např. i u osob dospělých po náhlé mozkové příhodě. Je těžký popsat jednoduše, o co v tom jde. V podstatě se využívá dvou poloch - reflexní plazení a reflexní otáčení. Terapeut (a později zaučená maminka nebo taťka) facilituje spoušťové zóny, které jsou pevně určené (body na těle). Někdy se této metodě vytýká, že je příliš drastické, protože při ní děti pláčí. Není to ale pravda, dítě necítí nijakou bolest, pláče často proto, že je svlečené a v poloze, ve které zrovna být nechce. Cvičí se od nejmenších miminek a terapeut vždy zvolí vhodnou terapii. A jak poznáte, že zrovna Vaše mimčo potřebuje tuto metodu? Není nic jednoduššího, než se zeptat pediatra nebo přímo fyzioterapeutů. Existují ztv. pohybové vzorce, které by mělo dítě v určitém věku splňovat. Pokud tomu tak není, zvažuje se tato metoda. Je jasné, že každé dítě má jiné tempo růstu, ale Vojtovou metodou v případě pochybností rozhodně nic nezkazíte. Tak doufám, že jsem to popsala alespoň trochu srozumitelně....

Taky jsme Vojtu cvičili. Ale brzo jsme skončili. Kladla šílený odpor a než jsem jí dostala nohy , ruce, hlavu a celé tělo do správné polohy, nemohla už ani dýchat, jak řvala. Jen sýpala a nemohla popadnout dech. A na to já fakt nemám nervy, ořvala jsem si ty začátky s ní. Jeden cvik v kleku byl fakt náročný na zvládnutí, ale u něho jsem opravdu cítila, že ten náš zápas je k něčemu. Dlouho nelozila, jen se plazila a po pár dnech se krásně rozlezla. I sestřička nás pochválila a byla překvapená, jaký malá udělala pokrok. Paty začala chodit až v roku a úplně to stačilo.
Takže pokud máte cvičit, určitě jdi do toho. Malému to neuškodí, u nedonošených dětí to doporučují jako prevenci. Pevné nervy emoticon

To je nějaký divný - náběh na plochý nohy v době, kdy ještě není utvořená klenba.... Našla jsem na netu článek o vhodné obuvi pro malé děti a tam jen potvrzují můj názor - klenba nožní se teprve tvoří. Plochá noha je v podstatě zboření této klenby, takže určitě nehorzí, že by byl náběh na ploché nohy... Myslím, že ve článku dole jsou docela vhodné rady: chodit venku bosky, co nejvíc v písku....

Obuv dítěte:
Jednoroční dítě začne chodit, potřebuje botičky. Mají být vysoké, objímající kotníky; zhotoveny mají být z měkké kůže, ale mají mít tvrdou podrážku s podpatkem. To proto, aby byla podporována správná tvorba nožní klenby.

Důležité je, aby nožka dítěte měla dostatečný prostor především ve špičce. Proto je třeba před zakoupením botiček doma postavit dítě na kus tvrdšího papíru, obkreslit obrys zatížené nožky a vystřihnout; podle něj pak zakoupit nejvhodnější velikost botiček. Velikost botiček je třeba postupně měnit podle růstu nožiček. Zakupte tedy jenom jedny botičky; další obstarejte teprve později, až bude dítě potřebovat botičky větší.

Bačkůrky nebo nízké sandály, dříve tak oblíbené, jsou pro chůzi dítěte nevhodné. Porušují nožní klenbu. V letní době nechte dítě běhat naboso v písku. Dráždění pískem otužuje kůži a podporuje správný vývoj nožní klenby.

Podlaha, po které se dítě učí chodit, nesmí být kluzká. K prvním krůčkům dítěte také není vhodná místnost s klouzajícími koberečky, s ostrými hranami stolu a nábytku, nebo dokonce s rozpálenými kamny.