Oleko, přesně. Kvůli nešťastné lásce jsem kdysi během čtrnácti dnů shodila sedm kilo a vypadala jsem strašně. Nestojí to za to, já z toho váhového úbytku ani nijak šťastná nebyla, protože mám normální postavu. Kamarádi i manžel mě označují za hubenou s tím, že by mi nějaké kilo navíc neuškodilo, ale strašně přehánějí, jsem normálně štíhlá a cítím se tak dobře. Tím chci dojít k tomu, že by zdravé holky neměly kvůli váze blbnout. Ono jde všechno líp (i to hubnutí), když se člověk sám se sebou smíří a má se rád. Sama jsem před nějakými deseti lety byla oplácaná a pořád se snažila hladovět, což samozřejmě přineslo jen další kila navíc. Až když mi došlo, že tím ničeho nedocílím, začala jsem se na svoje tělo dívat jinak. Když si na to zpětně vzpomenu, asi mi nejvíc vadilo to, že se ze mě stala ženská a vadily mi mužské pohledy na moji vyvinutou postavu. Když jsem to přestala řešit, došlo ke zvratu a já během půl roku shodila deset kilo. Od té doby už jsem nepřibrala, spíš naopak, ale to je dané taky životním stylem: spěch, starosti, práce. A nezapomeňte, jak je jídlo báječné, když si na něm umíte pochutnat!