od podpora » pát říj 26, 2012 9:39 pm
Pro lidský organismus je udržení přesného pH krve otázkou života či smrti (doslova!)
Ideální hodnota pH krve je 7, 4 a pohybuje se v nepatrném rozmezí od 7,35 do 7,45. To znamená, že krev musí být neustále lehce zásaditá. Tělo tedy musí nepřetržitě a za KAŽDOU CENU udržet pH v nepatrném rozptylu uvnitř těchto hraničních hodnot, jinak umíráme.
Proč jsou slova „ZA KAŽDOU CENU“ zvýrazněna?
Když tělu znesnadníme udržení přesného pH krve, tou cenou, kterou platíme, je naše zdraví. Tělo prostě musí obětovat část sama sebe (níže popsanou demineralizací), jen aby se udrželo na živu - v rozmezí hodnot pH 7,35 – 7,45.
Čím vším tělo překyselujeme:
Především naším „moderním“ přesněji řečeno sebevražedným jídelníčkem. Leckde na internetu najdete podrobnější seznamy, které potraviny jsou kyselinotvorné, které jsou neutrální a které jsou naopak zásadotvorné. Úmyslně se píše „kyselinotvorné“ a „zásadotvorné“ a nikoliv kyselé či zásadité, protože samotná chuť potraviny není rozhodující. Pro příklad - citron chutná kysele a přesto je to potravina, která tělu pomáhá udržet zásaditější (zdravější) vnitřní prostředí.
Nejnebezpečnější kyselinotvorné potraviny jsou maso, cukr a alkohol.
Maso je dvojnásob nebezpečné proto, že kromě samotného překyselení zanáší organismus ještě tzv. purinovými metabolity, které jsou také schopny vyvolat různá nebezpečná a bolestivá doživotní onemocnění.
Cukr (nečastěji sacharóza) je kromě velmi silného překyselování nebezpečný i tím, že se až příliš rychle vstřebává do organismu a tělo na něj musí velmi dramaticky reagovat - protože i hladina cukru (glukózy) v krvi musí být udržována v určitém rozmezí, i když naštěstí ne v tak těsném a život ohrožujícím, jako je udržení přesného pH.
Alkohol je dvojnásob nebezpečný proto, že (kromě překyselování) i v malém množství poškozuje nervové buňky (především myelinové obaly jemných nervových vláken). Alkohol je agresivní organické rozpouštědlo, které se hodí opravdu jen do průmyslu a nikoliv do něčeho tak složitého, jako je lidské tělo. Aceton také nepijeme.
Jako mnohaletý laktovegetarián si neodpustím poznámku: Běžný evropský jídelníček průměrného všežravce obsahuje mnohem více bílkoviny, než naše tělo požaduje pro své zdraví.
To, co z bílkovin ve skutečnosti potřebujeme, je pouze malá skupina tzv. esenciálních aminokyselin. Při přechodu na zdravější bezmasé stravování jsou jejich dostačujícím zdrojem fermentované (kysané) mléčné výrobky a bílkoviny obsažené prakticky ve všech rostlinných semenech. Z nich absolutně nejzdravější je čerstvě rozmixované lněné semínko = mimo jiné i pro vysoký obsah životně důležitých omega-3 nenasycených mastných kyselin. Semínka jsou kromě obilovin i luštěniny, ořechy, mák, sezamové semínko...
Málokdo ví, že aminokyseliny pro nás vytvářejí i různé s námi žijící bakterie = například ty, co jsou v pravém kváskovém chlebu – což většinou není ta hmota, kterou naše supermarkety za chleba vydávají. Vřele doporučuji prostudovat tento článek s podrobnou informaci o užitečnosti kváskového chleba a také o chemii v dnešních pekárnách (www.hn.ihned.cz/c1-43505500-konec-ceskeho-chleba).
Pro lidský organismus je udržení přesného pH krve otázkou života či smrti (doslova!)
Ideální hodnota pH krve je 7, 4 a pohybuje se v nepatrném rozmezí od 7,35 do 7,45. To znamená, že krev musí být neustále lehce zásaditá. Tělo tedy musí nepřetržitě a za KAŽDOU CENU udržet pH v nepatrném rozptylu uvnitř těchto hraničních hodnot, jinak umíráme.
Proč jsou slova „ZA KAŽDOU CENU“ zvýrazněna?
Když tělu znesnadníme udržení přesného pH krve, tou cenou, kterou platíme, je naše zdraví. Tělo prostě musí obětovat část sama sebe (níže popsanou demineralizací), jen aby se udrželo na živu - v rozmezí hodnot pH 7,35 – 7,45.
Čím vším tělo překyselujeme:
Především naším „moderním“ přesněji řečeno sebevražedným jídelníčkem. Leckde na internetu najdete podrobnější seznamy, které potraviny jsou kyselinotvorné, které jsou neutrální a které jsou naopak zásadotvorné. Úmyslně se píše „kyselinotvorné“ a „zásadotvorné“ a nikoliv kyselé či zásadité, protože samotná chuť potraviny není rozhodující. Pro příklad - citron chutná kysele a přesto je to potravina, která tělu pomáhá udržet zásaditější (zdravější) vnitřní prostředí.
Nejnebezpečnější kyselinotvorné potraviny jsou maso, cukr a alkohol.
Maso je dvojnásob nebezpečné proto, že kromě samotného překyselení zanáší organismus ještě tzv. purinovými metabolity, které jsou také schopny vyvolat různá nebezpečná a bolestivá doživotní onemocnění.
Cukr (nečastěji sacharóza) je kromě velmi silného překyselování nebezpečný i tím, že se až příliš rychle vstřebává do organismu a tělo na něj musí velmi dramaticky reagovat - protože i hladina cukru (glukózy) v krvi musí být udržována v určitém rozmezí, i když naštěstí ne v tak těsném a život ohrožujícím, jako je udržení přesného pH.
Alkohol je dvojnásob nebezpečný proto, že (kromě překyselování) i v malém množství poškozuje nervové buňky (především myelinové obaly jemných nervových vláken). Alkohol je agresivní organické rozpouštědlo, které se hodí opravdu jen do průmyslu a nikoliv do něčeho tak složitého, jako je lidské tělo. Aceton také nepijeme.
Jako mnohaletý laktovegetarián si neodpustím poznámku: Běžný evropský jídelníček průměrného všežravce obsahuje mnohem více bílkoviny, než naše tělo požaduje pro své zdraví.
To, co z bílkovin ve skutečnosti potřebujeme, je pouze malá skupina tzv. esenciálních aminokyselin. Při přechodu na zdravější bezmasé stravování jsou jejich dostačujícím zdrojem fermentované (kysané) mléčné výrobky a bílkoviny obsažené prakticky ve všech rostlinných semenech. Z nich absolutně nejzdravější je čerstvě rozmixované lněné semínko = mimo jiné i pro vysoký obsah životně důležitých omega-3 nenasycených mastných kyselin. Semínka jsou kromě obilovin i luštěniny, ořechy, mák, sezamové semínko...
Málokdo ví, že aminokyseliny pro nás vytvářejí i různé s námi žijící bakterie = například ty, co jsou v pravém kváskovém chlebu – což většinou není ta hmota, kterou naše supermarkety za chleba vydávají. Vřele doporučuji prostudovat tento článek s podrobnou informaci o užitečnosti kváskového chleba a také o chemii v dnešních pekárnách (www.hn.ihned.cz/c1-43505500-konec-ceskeho-chleba).
